Trvale snížená rozmanitost mikrobiomu ve vyspělých zemích je jednou z hlavních příčin civilizačních onemocnění. Čím má jedinec bohatší mikrobiom, tím je zdravější. Typický "městský" člověk má průměrně jednu třetinu druhů mikrobů z počtu, který mají přírodní národy a jedinci žijící dohromady s přírodou. Bohatý mikrobiom je typický tím, že převažují spíše protizánětlivé bakterie a většinou je jeho nositel štíhlý až "lehce oplácaný" v případě žen. Naopak mikrobiom "chudý na druhy" je spojen s obezitou, nádory a záněty. Obvykle u chudého mikrobiomu dochází ke snížení skupiny bakterií Bacteroidetes (gram-negativní, odolné žlučovým kyselinám-bacteriodes, prevotela, fusobacterie, flavobacterie...) a zvýšení skupiny Firmicutes (gram pozitivní-clostridie, ruminokoky,  veilonely, aktinobakterie, proteobakterie, prevotely, fusobakterie...), které efektivněji získávají kalorie. S rostoucím BMI, metabolickým syndromem, se obvykle zvyšuje poměr Firmicutes/Bacteriodetes. U některých jedinců dokonce může dojít až k vymyzení Bacteriodetes a naprosté převaze Firmicutes. Bacteriodetes žijí hlavně z vlákniny a špatně rozložitelných proteinů (neupravovaná, nemixovaná strava) Jejich důležitou vlastností je, že produkují SCFA - krátkou mastnou kyselinu butyrát, která je zdrojem energie pro střevní buňky a zajišťuje jejich regeneraci a snižuje riziko nádorových onemocnění zejména střeva. Narušení mikrobiomu je spojeno s celou řadou zdravotních problémů : Syndrom dráždivého střeva a propustné střevo, Imunopatologie, Metabolické problémy, Problémy trávicího traktu, Nádory, Narušení lymfoidní tkáně, Urogenitální problémy, Nervové poruchy. 

Pokusy na sterilních myších, bez osídleného střeva, ukázaly, že produkují více stresových hormonů, mají poruchy paměti a dochází u nich ke ztrátě instinktů. Nakonec to vidíme i u lidí. Je velký rozdíl mezi lidmi, kteří žijí jen v prostředí uvnitř budov, na procházky chodí po městě a občas autem vyjedou na výlet, a u jedinců, kteří denně pracují venku s půdou, dřevem a podobně. Jak se říká, zdravý selský rozum nemusí být nutně záležitosti jen hlavy, ale možná spíše těch správných bakterií v našich střevech. 

PŘÍČINY DYSBIOZY :

Dysbiozou nazýváme stav, kdy se mikrobiom změní a je značně odchýlen od zdravé normy. Příčin může být celá řada.

-Strava - i přes přejídání probíhá "ve střevech hladomor". Střevní bakterie vlivem moderní potravy umírají hlady, protože trpí nedostatkem různých typů vlákniny

-Nedostatečný zdroj pestrého mikrobiálního společenství. Jednoduše řečeno, nesetkáváme se s prospěšnými bakteriemi a zdaleka to nejsou jen bakterie mléčného kvašení.

     - životní styl - sterilní domovy a prostředí

     - nárůst porodů císařským řezem

     - pokles počtu kojených dětí i délky kojení

     - sterilizace potravy, nadměrná čistota

     - nevhodná strava bez bakterií

     - způsob pěstování zeleniny - nesetkává se s "živou" půdou ...

-Toxiny, které mikroorganismy zabíjí

     - antibiotika

     - přísady v potravinách - konzervanty, pesticidy

     - toxiny životního prostředí, sterilizační, antibakteriální prostředky - Triclosan...

- Stres, zátěže nervového systému  - hlavně vegetativní, enterální, zadní mozek, dysregulace imunity...

- BAKTERIOFÁGY - viry bakterií

V tomto článku se budeme nadále podrobněji věnovat zřejmě nejméně známému pojmu a to BAKTERIOFÁGŮM :

Bakteriofágy jsou viry infikující bakterie a jsou to nejhojnější biologické entity na Zemi. Většina z nich (96%) má typickou kapsidu, která vypadá jako hlavička s ocáskem. Existují DNA i RNA fágy, většinou jsou neobalené. V každém z nás je 10 16 fágů, většina je přítomná v místech bakteriální kolonizace. Jsou to typicky DNA viry. Podobně jako u mikrobiomu má každý svou unikátní sadu, komunity fágů jsou poměrně stabilní. Tak jako některé bakterie jsou potřebné a prospěšné, tak některé typy fágů podporují bakteriální pestrost. Obvykle zdravé, bohaté bakteriální mikrobiomy hostí mírné fágy, které nezabíjí a udržují stabilitu prostředí. Ve většině ekosystémů převyšuje počet volných fágů počet bakterií asi desetinásobně. Ve zdravém mikrobiomu je to jinak. U zdravých jedinců převyšuje počet bakterií viriony a bakterie mají vyšší úmrtnost vyvolanou fágy v lidském střevním mikrobiomu než v jiných mikrobiálních ekosystémech. Naopak u poškozených, chudých mikrobiomů žije mnoho patogenních fágů, typicky je najdeme u lidí trpících záněty střev, metabolickým syndromem... Prostřednictvím bakterií a i přímo skrze buňky fágy a jejich virové částice pronikají ze sliznic dále do organismu. Mohou být v těle nebezpečné a způsobit vznik intracelulárních bakteriálních ložisek v imunitních buňkách, protože umož'nují fagocytovaným bakteriím uniknout z fagosomů (potravní vakuola buňky, spojuje se lysozomy a dochází ke zničení a zorkladu patogenu). Proniklé fágy také mají imunomodulační účinky, imunitní buňky je rozpoznávají podle receptorů přirozené imunity. Obvykle tlumí protibakteriální zánět a modulují lokální imunitu, aby chránily své bakteriální hostitele. Mohou být jednou z příčin chronických bakteriálních infekcí.

V tomto velmi zajímavém a důležitém tématu budeme pokračovat příště. Těšte se na další informace o světe BAKTERIOFÁGŮ !!!