Naše mysl

05.10.2020

Naše mysl

Jak se zbavit sebepoškozujících myšlenek? Jak přestat myslet na všechny starosti, povinnosti, peníze, vztahy a okolí? A jen se ponořit do hlubokého dechu a stavu ničeho?

  Tento stav je pomíjivý, pokud se nevydáme na opravdovou cestu za sebepoznáním. Nezaručuji Vám, že tato cesta bude plná radosti a hojnosti už jen proto, že jsme tedy začali. Nejdůležitější je na této cestě vydržet a jít dál. Celý život se budeme učit. Do nekonečna se budeme posouvat, bourat limity a procházet různé zkoušky, které potřebujeme prožít. Doporučuji Vám to nevzdat po první bolesti, po prvních emocích, které vylezou napovrch (jsou uložené opravdu hluboko v nás). Smutek, úzkosti, vztek apod.

Vložím Vám tu odkaz na skvělé povídání, které mi opravdu pomohlo. https://www.youtube.com/watch?v=SWLyN4TwcG0

  Souhlasím plně s názvem tohoto rozhovoru ŠTĚSTÍ NENÍ PRO KAŽDÉHO. Když to připodobním k mým zkušenostem, tak cesta, kterou kráčím, není jen tak pro někoho. Ten, kdo nerad řeší příčiny, a necítí sympatie k otevřenosti a upřímnosti, semnou už dál po mé cestě nekráčí. Pomáhá mi pochopení, soucit a pokora. Bezpodmínečná láska ke každému, ke všemu. Jsem všechno a přitom nic. Láskyplné myšlenky a pocity štěstí jsou k nepopsání. Akorát ne všechno je jenom růžové. Mám dny, kdy se cítím jako bezstarostné dítě a dny, kdy jsem jen plná vzteku, vzdoru a protivnosti. Tyto stavy jsou jen pod další škvárou spousty věcí, které máme v sobě. A když už doopravdy začneme, vypluje napovrch velké množství emocí a bloků, které jsme si za svůj život NEVĚDOMĚ nasbírali a pojali je za své. Já bych s dovolením naše fungování mysli rozdělila na tři podstatné pilíře. Za prvé NAŠE VĚDOMÍ- NEBOLI SYSTÉMOVÉ „KOLEKTIVNÍ“ VĚDOMÍ za druhé PODVĚDOMÍ a za třetí CIT- NAŠE DUŠE (JEN JSME A CÍTÍME). 

Vědomí

   Když ráno otevřeme oči, náš mozek hned začne pojmenovávat a dopodrobna zkoumat vjemy kolem nás. Na spoustu věcí, můžeme reagovat tak, jak jsme pochytili průběhem našeho života. Spoustu názorů z našeho vědomí může být kolektivní, co jsme slýchávali na škole, v televizi. Z mého pohledu tady trošku bruslíme na systémovém vědomí. Je dobré si toto uvědomit, a v hloubi duše se napojit na opravdu naše názory a naše reakce, ale k těm není snadno se dostat, pokud budeme přiživovat tento systém v naší hlavě. Může to být dost neužitečný nástroj, tak jako naše pocity, které si už vytváří naše ego. Zkrátka a jednoduše, jsme si tu jako, společnost vytvořili falešné bohy. Peníze, moc, války, soutěživost.

Existují určité stupně vědomí, které je dobré zdůraznit(podle D. Hawkinse):

Energii získáváme ze "zdroje"

Úroveň          Stupeň vědomí       %štěstí          Emoce                  Bůh               Život            Proces

Osvícení         700-1000                100           Neopsatelné               Já                Je           Čisté vědomí

Mír                  600                          100           Blaženost         Veškerentsvo     Dokonalý          Jasnost

Radost            570                          99             Klid                     Jediný                  Úplný            Proměna

Bezpodm. láska   500                    79             Úcta                   Milující          Prospěšný             Zjevení

Rozum             400                         89            Pochopení         Moudrý         Smysluplný        Abstrakce

Přijetí               350                         71             Odpuštění        Milosrdný     Harmonie  Transcendence

Ochota            310                         68             Optimismus     Inspirující      Nadějeplný               Záměr

Neutralita       250                         60            Důvěra               Umožňující    Uspokojivý        Uvolnění

Odvaha           200                         55            Potvrzení           Dovolující       Zvládnutelný     Posílení

 

Energii získáváme z jiných lidí

Pýcha/Hrdost    175                      22            Pohrdání           Lhostejný         Náročný           Nadustost

Hněv                   150                      12            Nenávist          Pomstychtivý    Nepřátelský         Agrese

Touha                 125                      10            Žádostivost     Odepírající  Přinášející zklam.   Zotročení

Strach                 100                      10            Úzkost              Trestající         Děsivý                 Ztažení se

Smutek               75                        9               Lítost                Přezíravý          Tragický     Malomyslnost

Apatie                 50                        5             Zoufalství           Odsozující       Beznadějný    Vzdávání se

Vina,nenávist    30                        4              Obvinění            Mstivý             Zlý                   Ničení

Zoufalství/Stud  20                       1             Pokoření            Pohrdající         Bídný             Likvidace

  

  Podvědomí

  Celý život prožíváme spoustu zážitků a věcí, které nás později ovlivňují. V našem vědomí nemáme kapacitu vše udržet. Proto si spoustu věcí nepamatujeme, akorát nás mohou ovlivňovat. Spoustu emocí, které máme spojené s dětstvím, se mohou opakovat v našich denních situacích. Pro mě je to, jako bychom měli zataženou ruční brzdu a nemohli popojet dál. Existuje spousta technik jak se těchto vzorců zbavit a dostat se skrz to k pravému já. Poslouchat svou intuici a ne strach. Každý den si vyhradit čas na procházku, či čas pro sebe. Já konkrétně skrz svůj vztek tvořím. Šiju, píšu básně, chodím ven a sbírám odpadky. Přestávám se bouřit a naopak jdu směrem k sobě. Všechny překážky zvládneme, a nezapomeňme, že tu nejsme proto, abychom dokazovali a neustále čekali na ty velké věci, oni nám totiž ty nejpodstatnější chvíle a momenty protečou mezi prsty ani nestačíme mrknout. Takže nejdůležitější je náš dech a to, co chce naše duše. Vnitřní kariéra naší duše je ta nejpodstatnější. Ostatní počká.

 

  Naše duše

„Kvetu jedině, když jsem teď a tady“. Věta, na kterou nedám dopustit. Trochu si ji rozeberme. Naše intuice - náš vnitřní průvodce - náš vnitřní bůh. Nalezneme spoustu pojmenování našemu vnitřnímu já. Ono nezáleží, jak naše vnitřní já pojmenujeme, ale jak s ním zacházíme, jestli jsme s ním ve spojení, nebo jsme vše pohřbili. Když jsme ve stavu teď a tady, jsme ve svém srdci, jsme ve své duši.  Jen cítíme, dýcháme, na nic nemyslíme, cítíme se šťastně.

 Každému z vás přeji co nejvíce sebelásky a trpělivosti. Trpělivost je také důležitý nástroj k vnitřnímu klidu.

Tato série bude pokračovat v příštím článku Naše vztahy.

 S pozdravem Barča

NjA3MmUw