Úvod » ZDRAVÁ VÝŽIVA - ZBOŽÍ » Jóga a strava


        

Jóga a strava

skladem

 

Číslo produktu: 1327
Výrobce: Výrobce neuveden
běžná cena 248 Kč
naše cena bez DPH: 222 Kč
naše cena s DPH (10 %):
244 Kč

do košíku:
   

UKÁZKA Z TEXTU:

JÓGA A STRAVA

   Jóga představuje nejstarší známý systém sebepoznávání a zároveň i jeden z nejdokonalejších systémů pro lidské zdraví. Jako taková nemůže pochopitelně opomíjet ani problematiku stravování.

   Z hlediska zachování či znovuobnovení zdraví se zabývá vhodným složením stravy i způsobem jejího přijímání. Z hlediska sebepoznávání vede člověka k poznávání přirozených potřeb vlastního organismu i jejich optimálního zabezpečování. Pozornost věnuje také schopnosti rozpoznávat reakce organismu na přijímanou stravu i vědomé ovlivňování jeho stavu.

   Stravovací principy jógy nepředstavují žádné dogma, ale pouze základní obecné zásady, jejichž konkrétní naplnění je individuální záležitostí. Mezi miliardami obyvatel naší planety neexistují dva naprosto stejní jedinci. Proto by ani nebylo rozumné předepisovat všem naprosto stejný způsob stravování. Tento přístup představuje zároveň i určitou formu prevence proti možnému vzniku fanatismu v otázce stravování. Řada lidí totiž v tomto směru upadá k fanatickému lpění na někdy přísných zásadách určitého systému stravování, aniž by si byla schopna v dostatečné míře uvědomit negativní stránky takového počínání. Jóga představuje mimo jiné cestu k osvobození člověka. V přímém rozporu s takovým cílem by pak bylo zotročení systémem, jenž i člověk přijal či vytvořil, v tomto případě systémem stravování. Měli bychom tedy v zájmu našeho zdraví přijmout určitá pravidla stravování a na jejich základě vytvořit i individuální podobu jídelníčku. Jestliže však nastane situace, kdy z určitých důvodů nelze přijaté zásady dodržet, neměli bychom se považovat za ?hříšníka?, ani se obávat negativních následků. Zdraví organismus se jistě dokáže vyrovnat s určitými výkyvy ve stravovacích zvyklostech a eliminovat případné méně vhodné potraviny.

   Stravování obyvatel dnešního civilizovaného světa nepředstavuje (přes velký výběr potravin, který je k dispozici) mnohdy nejvhodnější systém z hlediska zachování zdraví. Jedná se především o přílišnou konzumaci masa a masných výrobků, o užívání příliš koncentrovaných potravin (s vysokou koncentrací tuků, bílkovin, soli, cukru a tak dále) a potravin průmyslově zpracovávaných. Jídlo se také velmi často stává prostředkem k uspokojování nepřirozených chutí místo zajištění přirozených potřeb organismu. Velkým nešvarem je i způsob přijímání stravy poznamenaný spěchem, nervozitou a negativními emocemi. Přitom i relativně malá změna stravovacích zvyklostí může přinášet pozitivní zdravotní účinky, aniž by bylo později třeba léčit následky zbytečných zlozvyků. Praktikuje-li někdo jógu, většinou dříve či později upraví i způsob stravování. Zásady jógy v této oblasti však mohou využívat i ti, kteří jógu nepraktikují. Ke svému prospěchu v některých případech bývá seznámení s principy stravování dle zásad jógy i prvním krůčkem k přijetí dalších součástí celého systému jógy.

   Ať již je cesta k jogínskému stravování jakákoli, měl by si každý potvrdit jeho výhody díky vlastní zkušenosti. (Tato zásada představuje současně důležitý princip i ve všech oblastech jógy). Takovou zkušeností může být nejen pozitivní změna zdravotního stavu, dostatek životní energie, celkový dobrý pocit, ale také příznivé změny v oblasti duševní.

 

 

STRAVA A ENERGIE

 

   Příjem potravy nepředstavuje z hlediska jógy pouze přísun důležitých látek. Významnou roli hraje také složka energetická, a to jak na straně přijímaných potravin, tak na straně energetických aktivit vlastního organismu.

   Každá potravina obsahuje i určité množství energie, kterou nelze chápat jako běžně udávanou kalorickou (joulovou) hodnotu. Jedná se o takzvanou pránickou neboli životní energii. Nejvyšší množství obsahuje například syrová zelenina a ovoce, semena rostlin, ořechy, med, celozrnné a naklíčené obiloviny, divoké byliny a tak dále. Tepelné a průmyslové zpracování potravin výrazně snižuje množství obsažené energie. Proto by při skladbě jídelníčku měla být uplatněna dvě hlediska. Jedno zajišťující díky pestrosti obsah všech důležitých látek, a druhé zaměřené na dostatečný příjem životní energie.

   Pokud se jedná o energetickou aktivitu organismu, rozlišuje jóga pět základních druhů: prána, samána, vyjána, udána a apána. Projevy těchto energií se uplatňují při různých činnostech a jejich harmonické spolupůsobení zajišťuje optimální stav. Jedná se o aktivity tělesné (například dýchání, přijímání stravy), ale i duševní (reakce na smyslové impulzy, emoční a myšlenkové pochody).

   První se uplatňuje energie typu prána (toto označení bývá užíváno i pro obecné označení nerozlišené životní energie). Zajišťuje správný příjem potravy (ale také vzduchu, zrakových a dalších impulzů, informací z vnějšího prostředí a podobně). Samána se podílí na zpracování přijatých látek i dalších impulzů. Vyjána je charakteristická pro kolování zpracovaných látek v organismu nebo třeba přemýšlení nad přijatými a zpracovanými poznatky. Následující energetická aktivita, nazývaná udána, doprovází využití kolujících látek (například k zásobení jednotlivých buněk a tkání) nebo utvoření určitého závěru plynoucího ze skupiny probíraných myšlenek. Apána nakonec představuje aktivitu poslední v daném cyklu, neboť se podílí na vyloučení nepotřebných částí potravy (dále například kysličníku uhličitého ve fázi výdechu), ale také na vyjádření myšlenkových závěrů například ve formě slovního či písemného projevu.

   Celý uvedený cyklus probíhá nesčíslněkrát na různých úrovních během celého lidského života. Neznamená to nutnost pozorovat a studovat jednotlivé energetické projevy. Vědomí jejich existence však rozšíří běžný pohled na aktivity lidského organismu a jeho skrytou inteligenci. Uvedené projevy spojené například s procesem přijímání stravy probíhají samovolně a člověk je nemusí žádným způsobem řídit. Měl by se však snažit, aby svým počínáním jejich průběh nenarušoval či neomezoval.

   V otázce stravování lze velice významně vědomě ovlivnit především první formu energetické aktivity. Příjem potravy totiž doprovází řada dalších projevů. Člověk by měl jíst především v klidu, soustředěn na přijímané jídlo. Neklid vnitřní ani vnější není při tom žádoucí, podobně jako intenzivní rozhovory, četba, sledování televizních pořadů, práce na počítači a podobně. Svámi Šivananda dává v tomto směru jednoduché doporučení: ?Když jím, tak jím.? Čisté, upravené prostředí pak představuje další impulzy příznivě ovlivňující přijímání potravy. Uvedená problematika se pochopitelně vztahuje také na stravování dětí. Lze konstatovat, že vzhledem k velké citlivosti dětského organismu i duše je ještě významnější než u dospělého člověka. Mezi velké nešvary lze v tomto směru zařadit nucení dětí do jídla, které nemají rády, spěch při jídle nebo dokonce závody, kdo dřív předloženou porci spořádá. Nesmírně škodlivé je jídlo nucené dětem pod pohrůžkou určitého trestu, nebo doprovázené ráznými příkazy rodičů. Všechny tyto projevy ve větší či menší míře negativně ovlivňují proces přijímání potravy a rozhodně nebudou dětskému organismu prospívat.

   Velký význam má také dostatečné žvýkání. Při něm je částečně ovlivňována i druhá část energetické aktivity ? samána zajišťující zpracování potravy. Dostatečně rozžvýkaná strava usnadňuje tento proces. Navíc doba věnovaná žvýkání vytváří větší možnost vychutnat jemnější chutě a poskytuje prostor pro koncentraci na přijímané jídlo. Hltání nedostatečně rozžvýkané potravy patří dnes k poměrně rozšířeným zlozvykům a zbytečně zatěžuje organismus. André van Lysebeth, belgický učitel jógy, k tomu dodává, že tuhou stravu bychom měli pít (neboli polykat v dostatečně rozmělněné podobě) a tekutiny kousat. Toto ?kousání? známé při ochutnávání vín zabraňuje nežádoucímu překotnému polykání nápojů a umožňuje lépe si uvědomit jejich chuť.

   Dostatečné žvýkání je významné také z hlediska příjmu energie. Ta se při rozžvýkání intenzivněji uvolňuje a zároveň je již v oblasti úst efektivně přijímána jemnějšími složkami lidského organismu.

Životní energie představuje také významný aspekt při přípravě stravy. Tato energie dle učení jógy doprovází všechny životní projevy v úrovni tělesné i duševní. Člověk je v tomto smyslu přijímačem i vysílačem energie. Většinou nevědomě, ovlivňuje své okolí, nebo je okolím sám ovlivňován. V tomto smyslu jsou při přípravě jídla důležité nejen čisté ruce a nádobí, ale také stav duše. Proto ten, kdo chce připravit skutečně kvalitní pokrm, by měl dbát na dobré duševní rozpoložení. Připravovat jídlo v klidu a s láskou, bez nervozity a negativních emocí. Lidé s dostatečnou citlivostí se sami snadno přesvědčí, nebo přesvědčili o reálnosti uvedených projevů. Také malé děti často negativně reagují na stravu připravenou matkou, která nebyla právě v dobrém duševním rozpoložení.

NDc0ZWFjM